Celostátní kolo FO se letos, na rozdíl od minulého roku, konalo distančně. Byly tomu i přizpůsobené podmínky – soutěžící museli mít celou dobu zapnutou kameru, a navíc museli podepsat čestné prohlášení, že nepodváděli. Na WC se mohlo jen po předchozím napsání “WC” do chatu, do dvou minut musel člověk být zpátky. Po zkušenostech z krajského kola se však od dalších opatřeních proti podvádění (ideálně 2 webkamery, sdílení obrazovky, zapnutý mikrofon) upustilo. Vesměs se tedy počítalo s fair-play – ono kdo by vlastně chtěl podvádět, když se skoro všichni soutěžící navzájem znají. Úlohy navíc byly velmi těžké, takže řešení se jen tak “online” najít nedalo.

První den jsme měli 5 hodin čistého času na řešení 4 teoretických úloh. Ke dvěma z těchto úloh byly třeba znalosti integrálů a diferenciálních rovnic (téma bylo elektřina a magnetické pole). Jedna úloha byla zaměřena na Dopplerův jev a vznik rázů. Poslední úloha byla spíše jednodušší, v podstatě základní kalorimetrie “okořeněná” dopočítáváním různých informací (a chybou v zadání, na kterou jsme museli přijít).

Druhý den jsme pak prováděli “experiment”. Organizátoři pro nás naprogramovali webovou aplikaci, ve které jsme propojovali virtuální multimetr s tajemnou krabičkou s cílem zjistit, jak jsou v krabičce zapojeny jednotlivé součástky. Z měření průběhu proudu vybíjení virtuálního kondenzátoru jsme poté určovali jeho kapacitu. Znalost diferenciálních rovnic byla opět výhodou i přes to, že většina potřebných vzorců nám byla poskytnuta.

S prezenčním průběhem soutěže se však distanční nedá srovnávat – nejcennější na olympiádách jsou totiž přátelství a kontakty, které se mezi účastníky tvoří. Ty se bohužel “v zoomu” jen tak nevytvoří, a tak z letošní FO opravdu zbyla jen soutěž, bez přidané hodnoty.

Robert Gemrot, oktáva