Na nádraží v Havířově se v pondělních ranních hodinách 13. 6. 2016 sešla skupinka devíti vodáků z třídy 3. A, aby úspěšně započali turistický kurz aneb Vltava 2016. Ale čím je tento kurz tak výjimečný? Odpověď zní, absolutně vším! Nejenže jsme absolvovali cestu z Vyššího Brodu do Boršova na kánoích, ale také jsme poznali kulturní, a také přírodní památky, které Jihočeský kraj nabízí.

Společně s doprovodem dvou pedagogů Mgr. Adama Supíka a Mgr. Moniky Bouchalové, jsme s těžkými krosnami na zádech a kempovacím vybavením vyrazili vlakem do Prahy. V Praze jsme se zdrželi pouze tři hodiny, a abychom nemuseli čekat kvůli přestupu na nádraží, nabídla se nám možnost skvělého oběda. Před námi byl však ještě kus cesty a to do Českých Budějovic, kde jsme pouze přestoupili a pospíchali do Rybníku. Vyšší Brod, začátek naší velké výpravy, byl nám už na dohled. Před osmou hodinou večer, jsme dorazili do útulného kempu, kde jsme unaveně postavili stany, někteří však ještě z obtíží a s radostí jsme ulehli do spacáků.

Druhého dne jsme navštívili vodní nádrž Lipno a cestou do kempu jsme viděli Čertovu stěnu. Odpoledne po obědě, jsme „nafasovali“ vodotěsný sud, kánoi pro dvě osoby, vesty a pádla. Sbalili jsme si věci, naložili je do autobusu a vyrazili jsme. První nás čekal samozřejmě krátký výcvik s poučením, kterým jsme však všichni prošli.

Splutí prvního jezu se nám všem vrylo velmi rychle do paměti, nikdo se naštěstí nepřeklopil, ale ledová rychle tekoucí voda nám nahnala husí kůži. Nakonec jsme si ověřili staré přísloví, že strach má velké oči a splutí 1. úseku do Rožmberku byla hračka.

Třetí den nás čekala prohlídka tamního hradu, ale všichni se již připravovali na odpolední cestu až do Českého Krumlova. V ten den bohužel pršelo, a tak jsme museli odjezd o hodinu odložit. Počasí se nakonec celkem vybralo a do Českého Krumlova jsme dorazili na minutku přesně.

Čtvrtý den jsme měli možnost prohlédnout si celé historické centrum Českého Krumlova, ale nic není jen tak. Před sebou jsme měli čtyři jezy a ne všem se podařili sjet úspěšně. Nikomu se však nic nestalo a krásné počasí mokré věci rychle usušilo. K večeru jsme dorazili do Zlaté Koruny, předposledního kempu našeho kurzu.

V pátek, předposlední den, jsme navštívili místní klášter a následně se připravovali na cestu. Spluli jsme poslední úsek až do kempu v Boršově, pluli jsme podél Dívčího kamene, kde jsme původně měli přespat, ale okolnosti nás donutili změnit plány.

Sobota – den odjezdu. Domů jsme se těšili pouze na měkou postel, i když i ta by se dala obětovat, jen abychom si cestu mohli absolvovat ještě jednou. Prohlédli jsme si ještě České Budějovice a následně odjížděli vlakem domů.

Všichni jsme si užili strašně moc legrace, jak se spolužáky navzájem, tak s paní Bouchalovou a panem Supíkem, kteří odvedli excelentní práci, jak na vodě, tak na souši. Jsme moc rádi, že jsme měli příležitost zažít si na vlastní kůži klidné i divoké toky řeky Vltavy a závidíme dalším ročníkům, kteří se na Vltavu také příští rok vydají.